Juice

Juice

Nové postapo, které zahraniční kritici přirovnávají k McCarthymu. To si nechám líbit.

Juice skutečně zprvu snese srovnání s The Road. Sežehlá pustina, podomácku poslepovaný tahač alá Mad Max, spalující slunce a vlnící se siluety dvou poutníků. Muž a dívka, která nejspíš nemluví, se přikradou ke zdánlivě opuštěnému dolu, kde je překvapí cizinec s kuší. A hned první dialogy slibují skvělé čtení, posuďte sami.

He looks at the child.

She yours?

Yes.

You’re a bloody liar.

She’s not for trade, I say.

So that’s how you got her?

No. Hell, no.

But she’s not yours, is she.

She’s with me. We’re traveling together.

Doing what?

Doing what we can, comrade.

Don’t fucking comrade me, he says. She real?

Would she flinch if she wasn’t?

Vyjednávání, jestli má cizinec vystřelit nebo ne, je napínavé a první čtvrtina knihy nenechá čtenáře vydechnout. Dialogy jsou ostré jako břitva a tětiva může zadrnčet kdykoli. Samotná scéna by vydala na divadelní hru. Jenže Tim Winton rozjíždí román, a tak se v handlování o vlastní život a život dítěte hlavní hrdina uchyluje k vyprávění vlastního příběhu. Doufá, věří, že na konci vyprávění se ze střelce stane comrade.

Juice

Winton, Tim

EnglishHardback

Pan Macmillan

ISBN: 9781035050598

On order

Delivery on Monday, 5. of May 2025

€20.43

Common price: €22.70

Discount 10%

(-10%)

Add

On order

Delivery on Monday, 5. of May 2025

€20.43

€22.70 -10%

Samotné vyprávění plyne pomalu a s ubíhajícími stránkami se napětí poněkud ztrácí. Strach o život ustupuje a najednou sledujeme protagonistu, jak paběrkuje ve světě, který se doposud smrskával na vyprahlou krajinu a opuštěný důl. Světotvorba přebírá otěže a čtenář si pomalu skládá obrázek o světě a o lidech, kteří v něm přežívají. Bohaté chrání Amazon nebo Gazprom, společnosti, které se rozpadly do klanových zřízení operujících z bytelných pevností a opevněných sídel. Ti chudí, jako náš protagonista, buď bojují o holý život, anebo bojují za „spravedlnost“ v paramilitaristické organizaci (The Service).

A právě Služba rekrutuje hlavního hrdinu a vysílá ho na přísně utajované mise. Mise plné násilí, kde nejsou ušetřeny ani ženy, ani děti. Ale proč? A jak to, že cestuje s dítětem? Odpověďmi bych už prozrazoval příliš.

Příroda je nemilosrdná a noční teploty klesají pod bod mrazu, zatímco dny jsou bojem o kapku vody, o úrodu a lidskou důstojnost vůbec. Ekologický přesah díla je vztyčeným ukazováčkem, apelem, že až bude pozdě, nebude už cesty zpět. A s podobně palčivou otázkou, která se však týká lidského života samotného, i celá kniha končí.

Finále je pověstná třešnička na dortu a zasáhne citlivé místo. Ještě teď, týdny po dočtení, se sám sebe ptám, co se na konci vlastně stalo a jak se to celé semlelo. Otázek ve mně Winton vzbudil mnoho, a to by právě kvalitní literatura dělat měla – nehledat odpovědi, ale klást otázky.

Tim Winton zkrátka ví, co dělá. Vypráví monumentální příběh, který poslouchá člověk, o kterém do poslední chvíle nevíte, co provede. Jenže zároveň poznáváte svět kolem, a tak nějak tušíte, že dobro je relativní pojem. Trnete – sympatie se přelévají z padoucha na protagonistu a zase zpět. Dokážete fandit někomu, kdo chladnokrevně zabíjel děti, i když nyní jedno chrání? Jak moc jsou lidé lidmi a kdo si nakonec zaslouží přežít? Dítě určitě, nebo ne? Komu uvěříte? Ptám se, protože lhát ve zdevastovaném světě svede kdekdo a taky si svoji pravdu umí obhájit. I to jsem se naučil od McCarthyho.